Po téměř tříměsíční odmlce se vracím zpět se zpravodajstvím z našeho šibeničního kopečku. Abych nějak uzavřela otázku naší kuchyně, na kterou jsme si přes rok počkali (a nakonec dobře, že to tak dopadlo), tak přikládám fotku. Měla jsem velké dilema, do jaké míry tady mám takové fotky vyvěšovat, když se jedná už opravdu čistě o naši soukromou věc a náhled do našeho interního světa. Ale poté, co již byla tato fotka (sic malá, ale přece jen) inzerována v článku v časopise, tak ji sem teda dávám :-P Nechci se tedy nijak chlubit, že by o naší kuchyni psali, protože to tak samozřejmě vůbec není, ale ti, kteří mají předplatné či kupují časopis Dřevo a stavby, tak měli možnost si o našem domě...a tedy ne prvoplánově o kuchyni, přečíst článek. A byl tam i odkaz na tento blog....nemyslela jsem tedy, že jej umístí do výrazné bubliny a tím mi způsobí menší infarktový stav, ale co se stalo, již se nedá odestát.
Tak tedy vítám i nějaké nové čtenáře, pokud budou pravidelně chodit, a zbytek rodiny, který vykoupil na pardubicku a kutnohorsku všechny časopisy s článkem o nás, tak ty srdečně zdravím :-)
Na fotkách vidíte část naší "obývákokuchyně" a pak poslední článek, který chyběl k dokončení kuchyně - vinotéku Humibox. S kuchyní i s vinotékou jsme po čtvrtletí vaření a žití velmi spokojeni :-)
Tak a tímto jsem snad zahájila jarní sezonu přispívání na blog a brzy se "uvidíme" s příspěvkem o probouzející se zahradě a rostlinkách v plastíku. Teplu zdar!!!
